Co teď?! [CESTA 2]

21. července 2018 v 7:20 | MNCD |  Schíza
Zatím co si ležím v trní a už všechno vzdávám, tak dostanu už halucinace.

Mezi tím co mám jisté halucinace, tak se mi zdá že všechno začíná být v pořádku. Bolest trochu otupěla a jed mi přivolává docela skvělé halucinace.

V halucinacích se oběvuje Anděl který si sedne na hráz a sleduje mě. Sleduje jak tam bezmocně ležím a nepohne ani pusou.

Z posledních sil natahuji ruku a říkám si... ať tam ten Anděl vážně je a letí ke mě.

Ano povedlo se! Anděl vstal z hráze a přiletěl blíže. Ta halucinace byla, tak silná, že bych opravdu věřil že tam ten Anděl byl. Vše se mi začalo točit po tom co přiletěl blíže a já pouze doufal že mi pomůže ven.

Anděl v té halucinaci mi ale nepomohl. Právě naopak. Zatím co jsem natahoval ruku s žádostí o pomoc a že mě vážně každé pohnutí v trní bolí, tak se vždy jen vzdálila dalej a jen na mě zíral.

Z silné bolesti jsem usínal a už to pomalu vzdával. Když najednou doletěl opravdový Anděl a který proletěl tím z halucinace a začal mě sledovat. Jediný co jsem vyhlesl bylo "Pomoc". Ale pomoc se nekonala.

Anděl se pouze pousmál a letěl dál. Už jsem vážně ztrácel nadějí a myslel že je všemu konec, když najednou se Anděl přiblížil a že mi pomůže. Chvilku mě tahal ven a připadalo mi že mu dělá dobře mé utrpení. Jenže když už jsem byl snad skoro venku, tak mě zase uložil zpět.
Ta bolest byla neuvěřitelná a já prosil jen abych zemřel. Když v tom se Anděl na mě podíval a odletěl.

Křičel jsem, brečel jsem, žádal jsem o to aby mě někdo už dodělal. Žádal jsem pouze o dodělání které by mi bylo vysvobozením.

Když v tu chvíli se Anděl vrátil a na místo tahání ven začal trny odsekávat a pak mě pomalu vytáhl na hráz.

Nahoře mi nechal všechny trny v tělě. Ani dotknout jsem se jich nemohl. Nelze si ani lehnout abych necítil obrovskou bolest, tak tedy jen sedím a nebo asi půjdu.
Anděl seděl, ale neřekl nic. CHtěl jsem jít a tak se na mě podíval.
Řekl jsem jen že to tak bude lepší a Anděl mě pozastavil a dal mi napít takového zvláštního nápoje.

Všechna bolest po nápoji otupěla a já se zrazu cítil hrozně unavený. Anděl mě chytnul a jen vyhlesl. "Zde si lehni", tak jsem si absolutně otupěný lehl a ani tu bolest jsem necítil. Anděl si lehl ke mě a já si říkal co se asi děje? Přeci jsem tam měl zemřít a ne tu teď takto ležet s Andělem.

Měl jsem spoustu otázek na Anděla, ale Anděl mi na nic neodpověděl. Absolutně na nic, ale stejně jsem za chvíli usnul. 3 dny jsem nejedl a nespal a byl pouze v bolestech a po tom odměna jedna klidná noc vedle Anděla?

Myslím že je to pěkné, ale co jsem vstal, tak pouze sedím u té hráze a koukám dolů. Co bude dál? To fakt nevím... a tak si tam sedím a sleduji co bude. Sleduji co se bude dít a co vlastně bude.

Po 3 dnech jsem se prospal 4 hodiny vedle Anděla. Anděl mě vzbudil než odešel, tak jsem vzhůru a čekám jen co bude.

Co bude teď, a co bude zítra. Kdy skončí moje schíza? Myslím že to je blízko. Síla mi dochází... cítím že už dlouho bojovat nevydržím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama